Sborová tvorba

 

Dětské/dívčí sbory

 

Válíme sudy

Pro dětský sbor s doprovodem houslí, violy a klavíru napsal 27. července 1960 Válíme sudy na slova J. V. Svobody. Na slova Renaty Pandulové napsal v Ostravě 9. července 1961 sbor Slunečnice. Rozpočitadlo bylo napsáno 1. srpna 1962 na slova Jarmily Urbánkové. Cyklus byl zakončen 31. května 1963 sborem Až na vršek Sněžky na slova Jiřího Havla. Skladby jsou řazeny v pořadí: Válíme sudy, Slunečnice, Až na vršek Sněžky, Rozpočitadlo. Cyklus vydal Supraphon. Cyklus byl v roce 1960 odměněn třetí cenou na Jihlavském festivalu vokální tvorby. „…Neotřelé, vtipné náměty jednotlivých sborů, jejich výrazná melodičnost, podtržená jednoduchým instrumentálním doprovodem, to jsou přednosti, které cyklu jistě brzy získají širší popularitu…“[1] A skutečně se staly velmi oblíbenými. Ve svém repertoáru je měly sbory: DRSO, Pionýrský sbor u Filharmonie pracujících, Pražský dětský sbor a Komorní sbor LŠU Ostrava Zábřeh. Cyklus byl vysílán Československým rozhlasem (9. května 1963, 19. listopadu 1963) i televizí (16. června 1963).

 

Vysvědčení

Pro dětský sbor, sólo a klavír napsal 1. srpna 1961 v Ostravě sbor na slova Josefa Kainara.

 

Pochod hornických učňů

Klavírní skicu skladby na slova Oldřicha Blažka pro dětský jednohlasý sbor a klavír vytvořil 3. srpna 1961 a 9. srpna 1961 ji instrumentoval.

 

Pěšky na výlet

Pochodovou píseň pro dětský sbor a klavír na slova Ivo Štuky napsal 20. listopadu 1962.

 

Čtyři dětské sbory

První z dětských sborů, Prišiel večer,[2] napsal roku 1957 na text Mária Rázusové-Martákové. Následovaly 30. dubna 1965 Ovce ve Stromovce na slova Ludvíka Středy, 5. května 1965 Sedmihlásek na slova Miroslava Bureše, Krajčírka na slova Márie Valentové. Cyklus byl uzavřen 30. května 1965 a odeslán do soutěže Československého rozhlasu v Bratislavě. Písně jsou řazeny: Ovce ve Stromovce, Prišiel večer, Sedmihlásek, Krajčírka. Sbory byly 2. června 1965 odměněny cenou 800 Kčs. Dětský sbor Československého rozhlasu v Bratislavě uvedl 1. června 1966 pod vedením Ondreje Francisci sbory Krajčírka a Prišiel večer. Autor do tohoto cyklu později zařadil sbor Vrána, zrána.

 

Kanonická cvičení

18. prosince 1965 napsal čtyři dvojhlasé (Aj vy páni muzikanti; Zpívala bych, zpívala; Vašku, Vašku; Máš sedláče, štyry koně) a dva trojhlasé kánony (Ešče si zazpívám; Ej haló chlapci, vivat) na texty lidové poezie s doprovodem hudebních hraček (pět dětí na 1 metalofon sopránový, 1 metalofon altový, 2 claves, 2 dřevěné bloky-vyšší a nižší, 1 sklenice nebo triangl, malé činelky, 1 bubínek, 1 malý tympán). Kánony byly v únoru 1966 poslány do soutěže „O cenu 20 výročí Jirkovského dětského sboru“, kde byly oceněny zvláštní cenou. 28. dubna 1966 byly provedeny tři kánony v podání posluchačů Pedagogické fakulty v Ostravě, 21. května 1966 proveden kánon Dětským sborem Československého rozhlasu v Ostravě.

 

Žaloba

Pro dětský sbor, housle, klarinet a klavír napsal 25. října 1967 sbor na text slezské lidové bajky ze sbírky Františka Sušila „Moravské lidové písně“. 3. ledna 1970 nově zkomponoval klavírní doprovod. Sbor byl premiérován 19. června 1970 v aule Pedagogické fakulty v Ostravě a 21. listopadu 1970 uveden na Jihlavském festivalu vokální tvorby pod vedením J. Richtera, za klavírní spolupráce R. Bernatíka.

 

Muzikanti

Dětský sbor a cappella na slova Zbyňka Malého byl dokončen 17. dubna 1968. Premiéra proběhla v Rájeckých Teplicích v červenci 1973, účinkoval Štývarův dětský sbor z Třince.

 

Ptačí jarmark

Skladba pro dětský sbor a klavír na lidový text ze sbírky Františka Sušila (ve sbírce pod číslem 2066) byla napsána 27. ledna 1970.

 

Písnička pro děti na celém světě

9. září 1972 napsal „masovou píseň“ pro zpěv a klavír. 26. prosince 1972 instrumentoval píseň pro rozhlas v obsazení: flétna, akordeon, kytara a kontrabas. Píseň odeslal do soutěže Československého rozhlasu k 25. výročí Vítězného února, kde získal 20. února 1973 třetí cenu.

 

Otvírám okno

26. června 1973 byla napsána první z písní pro dětský sbor a cappella na slova Miroslava Floriana, Při hudbě. Následovala 25. října skladba Otvírám okno a 8. prosince 1973 Chumelí se. Písně byly uspořádány do cyklu (Při hudbě, Chumelí se, Otvírám okno), který byl 8. února 1973 odeslán do Jihlavské soutěže, ze které byly v roce 1974 notové materiály vráceny. Autor už tehdy nebyl v oblibě, a proto se slib „uvidíme, zda budou skladby provedeny“ protáhl až do roku 2001.

 

Kolotoč

Václavovi Štývarovi k padesátinám napsal 29. dubna 1982 hudební žert pro dívčí (ženský) sbor na čtyřverší Jana Skácela. Premiéra proběhla v Třinci 1982. Píseň byla 22. února 1986 přepracována pro smíšený sbor a zařazena do cyklu Babí léto pod názvem Lunapark.

 

Dreams

Skladba pro dva dětské sbory a hoboj na slova Langston Hughes byla napsána 25. srpna 1993. Byla věnována Ulmer Spatzen, který prosadil jejich vydání u Möseler.

 

Missa de Angelis

Napsána 31. října 1995 pro dětský (ženský) sbor a varhany (event. klavír). Vydal ji Roberton. Části jsou: Kyrie eleison, Gloria, Sanctus, Pater noster, Benedictus, Agnus Dei. Byla premiérována 7. listopadu 1996 Pěveckým sborem Masarykovy univerzity pod vedením Miloslava Bučka, za klavírní spolupráce M. Bučkové. Mše byla zpívána v Jihlavě, Brně, Olomouci, Opavě, Novém Jičíně, ale i v zahraničí. Ve Vídni a Lemgo. Na repertoáru ji měly pěvecké sbory: brněnská Cantiléna, Pěvecké sdružení slezských učitelek a Lemgoer Singkreis.

 

Svatý Vojtěch

Napsán na barokní text 13. února 1997 pro tři ženské hlasy.

 

Dvě pohádky a ještě něco

Pro dětský sbor a čtyři klarinety (3 B klarinety, basklarinet) byl 11. dubna 2001 napsán cyklus Dvě pohádky a ještě něco na básně Jana Skácela, který trvá 20 min. Skladba má části: Preludium - Pohádka o princezně a pávech; Interludium I. – Kohouti; Interludium II. – Pohádka o tom, co pravda není; Postludium. Dále byla vapracována nová verze pro čtyři klarinety pod názvem „Malá odpolední hudba“. Cyklus byl proveden 9. listopadu 2002 v brněnském besedním domě Dětským sborem Kantiléna pod vedením Valerie Maťašové.

 

Písničky pro dětičky

24. ledna 2003 napsal cyklus Popěvky, který však záhy přejmenoval na Písničky pro dětičky. Jsou v něm zařazeny písně: Popěvky (Jan Hostáň); Studánka (Jan Hostáň); Věneček (lidový text); Posměváček (lidový text); Cvrkání (Jan Hostáň); Vejr (lidový text); Svatý Jiří (lidový text); Zelená se jalovec (lidový text); Šel zajíček (lidový text); Hajej, nynej (vlastní text).

 

Sonoris Vocibus

Na anonymní středověký text byly napsány: 4. listopadu 2003 In natali domini a 6. listopadu 2003 Tuta canit Michael. 18. listopadu 2003 následovaly písně na biblické texty: Laudate Dominum (Ps 116, 148), Laudate eum (Ps 150) a Omnis mundus na anonymní text. Pět latinských skladeb pro tři hlasy ženské nebo dětské a klavír bylo dokončeno 18. listopadu 2003. Jednotlivé části jsou: Laudate Dominum, In natali Domini, Tuta canit Michael, Omnis mundus, Laudate eum.

 

            Dětský jednohlas

 

Etuda a moll

Napsal 31. ledna 1961 pro dětský jednohlas s doprovodem houslí a violy.

 

Etuda Es-dur

Napsal 31. ledna 1961 pro dětský jednohlas s doprovodem houslí.

 

Jubilate Deum (Ps 150)

Tříminutová skladba pro 2-3 dětské hlasy, komponovaná v Londýně 12. června 2003.

           

            Dětský dvojhlas

 

Hrajky hrají

Čtyři snadná dua pro dětské hlasy (sólové nebo sborové) s doprovodem klavíru na slova Lydie Romanské[3] byla napsána 3. května 1973 na popud Českého hudebního fondu pro potřebu LŠU. Části jsou: Hrajky hrají, Stojí kos, Květen, Pavouci.

 

Etuda D-dur

Napsal 30. ledna 1961 pro dětský dvojhlas s doprovodem houslí a violy.

 

Zpívánky

Pro dětský dvojhlas a klavír napsal 30. ledna 1963 Popěvky a 28. února 1963 Cvrkání a Studánka na slova Jana Hostáně. 15. března 1963 následoval Švec a klec, Orání na slova Františka Kábele a 28. května 1963 Na Dobříši na slova Karla Šiktanze. Koncem dubna 1969 jej instrumentoval pro flétnu, klarinet, kytaru a kontrabas pro soutěž města Nového Jičína, kde byl 21. června 1969 oceněn druhou cenou a částkou 2.000 Kčs. Popěvky byly 16. června 1963 vysílány Československou televizí Ostrava. 19. listopadu 1963 a 21. ledna 1964 byly odvysílány Československým rozhlasem. Další písně provedl Dětský rozhlasový sbor Ostrava 30. května 1964 pod vedením Rudolfa Stehlíka ve Staré Bělé a 6. března 1969 Dětským pěveckým sborem Brno pod vedením Ladislava Krále. V aule Pedagogické fakulty v Ostravě zazněly dne 26. května 1966 v podání dětského sboru Popěvky, Na Dobříši, Válíme sudy a Slunečnice. Řídil Rudolf Stehlík, na klavír hrál R. Bernatík, na housle hrál V. Stuchlý a na violu M. Hochmajer.

 

Věneček

Ve dnech 6. - 12. prosince 1972 byl napsán cyklus čtyř skladeb pro dětský dvojhlas a klavír na české lidové texty podle K. J. Erbena. Skladba má části: Pojedeme do Jirkova (6. prosince 1972), Věneček, Posměváček (7. prosince 1972), Karbaník (8. prosince 1972). 15. prosince byl cyklus odeslán do soutěže v Jirkově, kde získal druhou cenu v kategorii B (první cena neudělena). Premiéra proběhla v Jirkově 28. dubna 1973 v provedení Pěveckého sboru Radost Brno.

 

Veselá písnička

Napsáno 1. května 1974 pro dětský dvojhlas a klavír na slova metylovských dětí (dětí z Metylovic).

           

            Dětský trojhlas

 

Mladá píseň

Dětský trojhlasý sborek s doprovodem houslí, violy a klavíru má části: Písnička míru (21. února 1959) na text Františka Branislava, Písni mladá, probuď spáče!, nebo také „Mladá píseň“ (11. března 1959) text B. Bobek, Sýkorka (13. března 1959) na text J. V. Svobody, Májová (10. srpna 1959) slova V. Čtvrtek, Máj (10. srpna 1959) na text Františka Hrubína. Premiéra některých částí byla 22. listopadu 1959 na FVT v Jihlavě. O tomto vystoupení se okrajově zmiňují Literární noviny v článku Jihlava zpívá. „Na druhém celostátním festivalu nové čs. Vokální tvorby v Jihlavě zazněly poprvé vítězné sbory skladatelské soutěže 1959. Z dalších oceněných děl zazněly sbory Felixovy, Šauerovy a Tučapského. Účinkoval Dětský pěvecký sbor Jitřenka Mladá Včelnice, řídil Karel Melzoch. Kompletní cyklus byl poprvé proveden 19. dubna 1960 Dětským sborem Olomouc pod vedením Jana Jokla.[4] Sbory se staly velmi oblíbenými a byly zpívány různými dětskými sbory. Nejčastěji pionýrským sborem Comenium pod vedením Jana Jokla, Dětským pěveckým sborem Olomouc pod vedením Karla Klimeše a Dětským pěveckým sborem Brno pod vedením Ladislava Krále. Na repertoáru ji měl také Uherkův Severáček a Staškův Pražský dětský pěvecký sbor. Sýkorka zazněla na Krajské pěvecké slavnosti 24. dubna 1960 v Ostravě v podání asi 280 dětí, na VI. Přehlídce tvorby ostravských skladatelů 4. července 1960, na Sborovém festivalu Brno 8. dubna 1962. Byla vysílána rozhlasem (21. 5. 1961, 10. 4. 1962, 21. 1. 1964, 24. 12. 1965, 19. 2. 1966) a televizí (29. 6. 1961). 2. června 1965 byl cyklus odměněn v soutěži Rozhlasu Bratislava cenou 800 Kč. V prosinci 1973 zpíval Olomoucký dětský sbor pod vedením Karla Klimeše Sýkorku v NDR.

 

Etuda E-dur

Napsal 31. ledna 1961 pro dětský trojhlas a akordeon.

 

Dona nobis pacem

Pět tříhlasých a pět čtyřhlasých kánonů bylo napsáno ve dnech 16. - 26. března 2002. Byly to: 16. března á3 in D major, 18. března á4 in B flat major, 19. března á3 in F major, 20. března á4 in A flat major, 20. března á3 in F major, 21. března á3 in F major, 23. března á4 in d minor, 25. března á4 in D major – h moll, 26. března á4 in C major, 26. března á3 in D major.

 

            Ženské sbory

 

Chlapec a hvězdy

V lednu 1959 dokončil komorní kantátu na text Jaroslava Seiferta pro baryton, recitátora, ženský sbor a instrumentální sextet (dvoje housle, viola, flétna, klarinet, klavír). 12. dubna téhož roku v Brně premiérovali: baryton – J. Řezníček, recitátor – R. Walter, Ženský komorní sbor V. Kaprálové, sextet: housle – Antonín Mik, Josef Mašta, viola – R. Kozderka, flétna – O. Vaňharová, klarinet – B. Opat, klavír – Věra Zouharová, dirigoval – Zdeněk Zouhar. Kantáta byla v tomto roce provedena ještě čtyřikrát a to 14. a 22. května v Novém Jičíně, 22. května a 6. června ve Fulneku. Zajímavá byla produkce 4. dubna 1960, kdy souběžně s koncertem probíhala projekce Ladových obrázků.

 

Můj ostravský kraj

2. února 1959 dopsal Můj ostravský kraj na text Viléma Závady pro ženský sbor. Sbor byl poprvé uveden v Praze 21. října 1960 v provedení PSOU pod vedením Aloise Tiahana. Sbor zůstal na jejich repertoáru až do roku 1972 a byl proveden několikrát v Ostravě a 12. dubna 1962 na Sborovém festivalu v Brně.

 

Moravě

Cyklus ženských sborů byl započat 2. února 1959 skladbou „Můj ostravský kraj“ na text Viléma Závady. Následovaly 6. a 8. června 1960 Heslo našich dnů na text Jarmily Urbánkové, 9. června 1960 V přírodě na text Viléma Závady, 20. června a 13. srpna 1960 Haná v dešti na text Oldřicha Mikuláška, 26. července a 13. srpna 1960 Má jižní Moravo, což je úryvek z básně Miroslava Floriana „Litanie k jižní Moravě“, 13. srpna 1960 Ukolébavka na text Jaroslava Seiferta (premiéra na Hukvaldech 1. července 1962 v provedení PSOU pod vedením A. Tiahana. Cyklus uzavřen 13. srpna 1960 a nazván „Moravě“. Skladby jsou v pořadí: Heslo našich dnů, Ukolébavka, V přírodě, Má jižní Moravo, Haná v dešti, Můj ostravský kraj. Premiéra proběhla 29. října 1960 v Praze PSOU Alois Tiahan. Tento sbor ji poté měl na repertoáru až do roku 1970, kdy ji uvedli devětkrát. Dalšími interprety byli: Pěvecký sbor slezských učitelek pod vedením Bohumila Kuzníka a V. Rumpuly, Komorní ženský sbor v Kopřivnici a Pěvecký sbor Křížkovský pod vedením Karla Holeše.

 

Co zbylo z anděla – Before trees stir

Tři skladby pro dívčí (ženský) sbor s doprovodem dvou zobcových fléten, tamburíny a trianglu na verše Jana Skácela byly napsány 23. října 1970 v Ostravě a rok poté vybrány na Jihlavský festival sborového umění, kde proběhla 26. listopadu 1971 jejich premiéra v podání Vachova sboru moravských učitelek pod vedením A. Veselého. Cyklus byl ohodnocen třetí cenou. Cyklus má tyto části: Rozhovor, Chci to slyšet, Co zbylo z anděla. Skladbu natočil Pražský rozhlasový sbor. Na základě této nahrávky nabídl Franco Colombo z nakladatelství Kirby v Torontu  spolupráci. Rozhodl se toto dílo vydat v angličtině. Beryl Tučapská cyklus přeložila v roce 1975, pod názvem Before Trees Stir. Jeho části jsou: Conversation, I Must Hear, What’s Left of The Angel. Tato verze je pro ženský čtyřhlas, tamburínu, triangl, flétnu (event. hoboj). Cyklus trvá 13 minut a byl vydán u E. C. Kerby. Na svém repertoáru ji měl pěvecký sbor Carmen Puellae pod vedením Václava Štývara. Vystoupili s ní nejen v Třinci, odkud pocházejí a v Československém rozhlase, ale i Rotterdamu. Na repertoáru ji měl i Komorní sbor University J. E. Purkyně v Brně pod vedením Miloslava Bučka a Pěvecké sdružení slezských učitelek pod vedením Petra Škarohlída. Anglickou verzi nastudovali: The Middelton Singers pod vedením Betty Middelton, London Chorale pod vedením Roy Walese, Kingsbury High School Choir pod D. Kiverstein a Trinity College Junior Dept-Girl’s Choir pod vedením Philipa Colmana.

 

The white Goose – Oj, letěla bílá hus

Fantazie na moravskou lidovou píseň pro ženský sbor byla napsána 30. října 1978 a věnována Gwyn Arch and his female choir in Reading. Do angličtiny přetlumočila Beryl Tučapská. Vydáno v Kanadě a Anglii. Sbor byl nastudován Bulmershe Girl’s Choir pod vedením Gwyn Arch, Kingsburg High School pod Dianou Kiverstein, PSOU pod Vladimírem Kovaříkem a London Chorale pod Davidem Colemanem.

 

I Saw Thee Weep

Skladba pro ženský sbor (SSAA) byla napsána 6. června 1980 na tet G. G. Byrona. Vydal Roberton. Byla věnována Betty Middleton. Premiéra proběhla 3. října 1981 v Kirkby v Cleveland v provedení The Middleton Singers.

 

Kde moře splývá s oblohou

2. ledna 1989 zhudebnil „Jana Amose v zamyšlení“ od Marie Lášové[5] pro ženský sbor (SSAA). Premiéra proběhla v červnu 1989 v Novém Jičíně.

 

Vitae vernat flos

Latinský, anonymní, středověký text ze 13. stol., zhudebněný 4. prosince 1991 pro ženský sbor (SSSAAA).

 

Vánoční koledy

Padesát českých vánočních koled v jednoduché úpravě pro dětské nebo ženské hlasy s doprovodem klavíru nebo varhan. K několika koledám je přikomponován také part pro melodický nástroj (flétna, klarinet, housle apod.), podle místních možností. Pracoval na nich od konce září, do začátku listopadu 1992 na prosbu PhDr. Leoše Friedla. Ve výběru jsou zařazeny i čtyři koledy latinské. Partitury v počtu 100 kusů poslal jako dar českým pěvcům. Protože nám je v ČSFR předá osobně na koncertě z jeho skladeb ve Vyškově dne 10. dubna 1992, Unie českých pěveckých sborů je za pomoci Dr. Leoše Friedla zkompletuje a doplní potřebnými údaji a pak budou zdarma rozeslány sborům. Seznam koled předal Dr. Antonín Tučapský při osobním jednání v Londýně 4. a 5. ledna 1992 s tím, že budou uvedeny v pořadí, jež se od předaného seznamu bude asi lišit. 60 kompletů je určeno pro smíšené sbory UČPS a 40 pro sbory hudebních škol, škol středních a odborných. Cyklus byl vydán Maticí cyrilometodějskou v Olomouci v roce 1993. Později rozšířeno a vydáno v roce 1999 Karmelitánským nakladatelstvím.

 

La Grande Porte de Theléme

„Caprice musical pour les voix femmes et quintete a vent“. Quasi cantata pro soprán, mezzosoprán, alt a „double – reed quintet“[6] (dva hoboje, anglický roh, dva fagoty) byla napsána 5. listopadu 1994 na text Fr. Rabelais-Gargantua a Pantagruel. Psáno pro konzervatoř v Chinon, Francie. Skladba trvá 12 minut.

 

Slezské námluvy

Zhudebnění textu slezských lidových písní pro ženský sbor (SSAA). 10. února 2000 Běží voda, běží; Rozmarýnek; 14. února Dobry večer, okenečko; 15. února Nad našu dědinu. Skladby jsou řazeny: Dobry večer, okenečko; Rozmarynek; Nad našu dědinu; Běži voda, běži; 24. srpna 2000 byla napsána píseň Dyš sem byla, která byla z cyklu vyškrtnuta a stala se samostatným sborem.

           

            Mužské sbory

 

Jdem slunce přivítat

V srpnu 1954 dokončil čtyři mužské sbory a cappella. Sbory mají části: Jdem (Karel Toman), Květen (Jaroslav Seifert), Kvetoucí Praha (Jaroslav Seifert), Májová (Josef Václav Sládek). Sbory byly odeslány do VJHS, ale odtud se vrátily. Profesor Šoupal se o nich vyjádřil pochvalně a vytýkal jim jenom málo melodiky. Jan Kunc po jejich přehrání řekl: „Tak se nám narodil sborový skladatel“. Byly věnovány a odeslány prof. Josefu Veselkovi. Písně Květen a Kvetoucí Praha byly odeslány Jaroslavu Seifertovi.

 

Rodná země

V lednu 1958 dopsal mužský dvojsbor na text Josefa Hory, který věnoval PSMU. Notový materiál je uložený v archivu PSMU. Premiéra této skladby byla 25. října 1958 v Novém Jičíně. „…V sezóně 1958-1959 jsem nastudoval od něj dvojsbor Rodná země, mně věnovaný. Pokládám toto dílo za jedno z nejzávažnějších po roce 1945. Je velmi zpěvné, vokálně dobře posazené a svojí monumentální výstavbou se staví po bok jedinečnému Foersterovu Hymnu“.[7] PSMU mělo tento dvojsbor na repertoáru. V sezóně 1958 zazněl pod vedením Šoupala celkem sedmkrát a v letech 1968-1969 až čtrnáctkrát.

 

Válka

25. ledna 1961 napsal mužský sbor na slova Václava Honse. Tento sbor ač byl věnován PSMU, nebyl jimi uveden. Rukopis je uložen v archivu PSMU. Uvedl jej Pěvecký sbor slezských učitelů pod vedením F. Sonka v roce 1965-1966.

 

Dostaveníčko

Napsal pro mužský sbor 13. července 1961 na slova Bašíra Hádži Aliho v překladu Milana Blahynky. Části jsou: Dostaveníčko a Nalej mi. Sbor uvedl Mužský sbor Nešvera pod vedením Jana Huba 23. dubna 1965 v olomouckém Fučíkově sále a 9. listopadu 1973 bylo vysíláno Československým rozhlasem.

 

Pijácká

U madrigalu pro mužský sbor na slova Varža Pšavela napsaného 6. května 1963 na korejský text se v českém překladu chvíli potýkal s jeho pojmenováním. Předcházely názvy Pitka a Nalej mi.

 

V deštivé noci

Madrigal pro mužský sbor na slova korejské básně Sin Hym napsal 7. května 1963.

Místek

Napsáno pro mužský sbor Smetana z Místku 28. února 1964 na slova Petra Bezruče. Rukopis vlastní Pěvecký sbor Smetana.

 

Naše paní Božena Němcová

22. dubna 1966 dokončil a opsal madrigalový cyklus pro mužské hlasy na slova Františka Halase a v listopadu jej přepracoval na soutěž v Jihlavě. Části jsou: Podobizna naší paní (24. února 1966), Svatební, Sedí smutná paní (12. března 1966), Poutníkovi (25. března 1966).

 

Za Lidice

PSMU byli pozváni do Londýna na slavnostní koncert ve Westminster Abbey při příležitosti oslav „25 výročí vyhlazení Lidic“. Klement Slavický měl připravený dvojsbor Lidice na text V. Halase, který nebyli schopni od března do června nastudovat. Členové přinesli básně a Tučapský si vybral J. Zahradníčka, kterého 9. března 1967 zhudebnil a věnoval PSMU. Sbor byl nastudován a prováděn v letech 1967 a 1968 celkem třiadvacetkrát, vysílán ATV Great Britain a Československým rozhlasem. „…je skladbou výrazově velmi bohatou, obsahuje prvky tragické, prosebné, dramatické i odbojné…“[8].

 

Hoře

Napsal pro mužský sbor Ostrava při Vítkovických železárnách 24. prosince 1969 na slova Jiřího Wolkera. Premiéra byla 18. dubna 1972 v Domě kultury Vítkovice Ostrava. Rukopis je u Tučapského a Pěveckého sboru Ostrava, mužský sbor Vítkovice.

 

Komenský

15. ledna 1970 byla dokončena sborová fantasie pro dva mužské sbory, baryton a 3 zvony (g, c, d). Text byl vybrán a sestaven ze spisů J. A. Komenského: Amsterodamský kancionál, Via lucis (Cesta světla) a Smutný hlas zaplašeného hněvem Božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu. Cyklus má části: Ubi estis? (Kde jste?); Ex finibus terrae (Od končin země); Heu, cari infantes Dei (Ach, přemilé dítky Boží); Ex finibus terrae vos voco (Od končin země); care Pater benevolentissime (milý Otče nejdobrotivější). Trvá 12 minut. Byl věnován PSMU, kteří se stali jeho téměř výhradními interprety. Premiéra proběhla ve Fulneku 25. března 1970 při příležitosti 300 let od úmrtí Komenského (Morava, Fulnek, Praha). PSMU uváděli sbor v letech 1970-1971 celkem šestnáctkrát. V roce 1972 byl třikrát odvysílán Československým rozhlasem.

 

O Captain, My Captain

Na slova[9] Walta Whitmana dokončil 27. ledna 1978 mužský sbor, který měl premiéru 20. ledna 1980 ve Wimbledon a v 27. prosince 1985 v Praze, kde ho zpíval PSMU. Sbor trvá 7 minut a byl vydán Robertonem. Uváděli jej London Chorale (Roy Wales, David Coleman), Bromley Male Voice Choir (dirigent Christ Field) a PSMU (Lubomír Mátl, Lubomír Pivovarský) v letech 1980-1988.

 

Let the Peoples Praise Thee (Psalm 67)

Napsáno 3. října 1979 pro mužský sbor, na text 67. Žalmu. Sbor objednal Philip W. Broadhurst pro „Audley and District Male Voice Choir“. Vydal Roberton. Sbor byl povinnou skladbou v Mezinárodní soutěži sborů 1993 v Praze. Ve Francii, kde jej uváděl Miroslav Košler, získal velký úspěch. Byl uveden v Praze 14. června 1988 Pražským mužským sborem FOK pod vedením sbormistra Milana Malého.

 

Píseň o domově

Na slova Jana Zahradníčka byla vypracována 17. dubna 1987 nová, jiná, zcela samostatná verze pro mužský sbor, která byla věnována PSMU. Ti ji premiérovali 11. září 1988 v Kroměříži pod vedením J. Rozehnala. S PSMU ji dále provedl Lubomír Mátl a Lumír Pivovarský.

 

And Beauty Came

Na text Siegfrieda Sassoona byl 2. února 1990 napsán mužský sbor, který byl věnován „Hart male voice choir“.

 

Gaudeamus igitur

Pro PSMU napsal úpravu známé studentské hymny Gaudeamus igitur, která byla interpretována 1990.

 

Běží, voda běží       

Scherzo, žertovná skladba pro mužský sbor byla napsána 13. února 1992 na text slezské lidové písně a trvá 6 minut. Byla věnována PSMU, kteří ji 16. listopadu 2002 premiérovali ve vyškovském Besedním domě pod vedením Lumíra Pivovarského. 30. června 2003 byla provedena na koncertě ke 100. výročí vzniku sboru v Kroměříži.

 

Tři žalmové zpěvy

Byly napsány 5. února 2001 pro mužský sbor a varhany. Jednotlivé části jsou: Salvum me fac; Domine Dominus Noster; Ad te, Domine. Skladba trvá 15 minut. 20. dubna 2002 byla vypracována verze pro smíšený sbor a varhany. Mužská verze byla uvedena PSMU pod vedením Lubomíra Mátla 16. listopadu 2002 ve Vyškově a 27. června 2003 na Jihlavském festivalu.

 

Beatus vir

Pro „Spevácký Sbor Slovenských Učitelov“ napsal 3. ledna 2003 mužský sbor na text Bible, Žalm č. 1, který získal první cenu na soutěži.

 

Days too Short

Napsal 26. ledna 2004 pro mužský sbor na poem W. H. Daviese. Skladba je psána pro Cornwall International Festival.

 

Moravo líbezná

6. ledna 2004 napsal smíšený sbor na slova Jaroslava Seiferta. 20. února 2004 jej upravil pro mužský sbor.

           

            Smíšené sbory

 

Advent

Báseň Karla Dvořáčka, psanou v koncentračním táboře, zhudebnil pro smíšený sbor ve studentských letech. „Nevím, kde se nachází její partitura, jestli ještě vůbec existuje, ale snad je uložena mezi mými papíry a rukopisy“.

 

Dragouni

3. října 1958 upravil v Novém Jičíně českou lidovou píseň pro smíšený sbor a capella. Notový materiál vlastní Ervín Bártek.

 

Česká krajina

Cyklus tří smíšených sborů na text Viléma Závady byl dopsán v roce 1958 v Novém Jičíně a 7. listopadu 1958 oceněn v soutěži Svazu československých skladatelů, ČHF částkou 2.000,-Kčs. Z cyklu byla Česká krajina premiérována 17. dubna 1960 na Stadionu v Brně Brněnským pěveckým sborem Lumír, pod vedením Aloise Svobody.

 

Tráva

Kantátu Tráva pro smíšený sbor a orchestr na slova Oldřicha Mikuláška začal skicovat 27. února 1960. Druhou část naskicoval 15. dubna, třetí 30 dubna a poslední část 7. června 1960. 20. března 1960 instrumentoval první část, 8. ledna 1961 třetí 16. ledna poslední část. Skladba je nedokončena.

 

Mozartův dopis Lorenzovi da Ponte

30. října 1961 napsal madrigal pro smíšený sbor v české verzi. 10. srpna 1964 jej upravil a přidal k němu původní italský text.

 

Znám jedno město

4. června 1964 napsal smíšený sbor na slova Viléma Závady.

 

Due Psalmi

Na latinský text zkomponoval 12. srpna 1964 dva žalmy (Psalmus 129 et 65) v obsazení pro smíšený sbor a trubku. 30. ledna 1969 došlo k důkladnému přepracování. Názvy žalmů jsou: De profundis (129) a Jubilate Deo (65). Provedení skladby trvá 10 minut.

 

Promenáda

Na slova Vítězslava Nezvala napsal 7. dubna 1965 smíšený sbor Až se ti zasteskne (14. září 1965 zařazena do cyklu Promenáda), který byl premiérován 22. listopadu 1969 na Jihlavském festivalu SPS Ondráš z Nového Jičína. 20. dubna 1965 napsal Popěvek (14. září 1965 zařazena do cyklu Promenáda) na slova Vítězslava Nezvala a 14. září 1965 cyklus dokončil a pořídil opis. Jednotlivé části jsou: V září, Večerní[10], Popěvek (Trubadur), Až se ti zasteskne a Plískanice. Písně byly rozmnoženy Krajským osvětovým střediskem v Ostravě 1967. Byly prováděny převážně v letech 1967-1980 sbory: Pěvecký sbor Křížkovský (Fr. Růžička), Sbor Pedagogické fakulty Ostrava (L. Pivovarský), PS Ondráš (Ervín Bártek), Collegium (Václav Štývar), Pěvecké sdružení Martinů Třinec (Václav Štývar), PS Slezan Český Těšín (Pavel Rusek).

 

An das Lied

Napsal 7. ledna 1971 pro smíšený sbor na text Dr. W. Engelse.

 

Vietnamská balada

Melodramatická freska „quasi una cantata“ byla napsána 15. listopadu 1971 na slova Svatopluka Magdona[11] pod původním názvem „Nénie (žalozpěv, lamentace) na slona“. V Praze se to líbilo a chtěli sbor ocenit, ale pod jiným názvem. Navrhli název Vietnamská balada. Obsazení: mluvec-buffo-tenor, mluvec-baryton-bas, soprán sólo, akordeon, kontrabas, dva hráči na bicí nástroje a zvony (a), tamb rullante, gran Cassa/obrazová projekce. Skladba je psána kompoziční technikou malá aleatorika. Vydal Panton. Premiéra proběhla 24. listopadu 1972 na Jihlavském festivalu v provedení Brněnského vysokoškolského sboru, pod vedením Lubomíra Mátla. 10. března 1973 byla natočena v Československém rozhlase Brno.

 

Hlas domova

Píseň pro smíšený sbor byla komponována 26. října 1973 na slova Karla Voráče (učitel ze Zbiroha) 13. - 15. října 1976 byla použita ve skladbě Adieu, v obsazení pro Symphonic Band. Píseň trvá 3 minuty.

Skladba pochází z krizového období, kdy pracoval v Praze u zedníků, bydlel v buňce. Beryl byla v Ostravě, kam za ní v pátek přijel. Mluvili spolu o stěhování a Tučapský se rozhodl podat žádost. Druhý den mu padl text do ruky (dříve ho nezaujal). Měl píseň hned hotovou. Premiéra proběhla 14. září 1977 v provedení SPS Štěbořice v Opavě pod vedením Karla Kostery. Sbor byl dále uváděn: společnými Sbory Severomoravského kraje (František Růžička), Spojené smíšené sbory (Ervín Bártek), PS Ondráš (Ervín Bártek), PS Komenský (MUDr. Karel Zaoral), Pardubický komorní sbor (Vojtěch Javora), Smíšený pěvecký sbor Smetana z Hradce Králové (Dr. Luboš Klimeš), Pěvecké sdružení slezských učitelek a Pěvecký sbor Křížkovský (Petr Škarohlíd, Karel Holeš), Cantus (Vladislav Bleša).

 

Hymnus na světlo

Kantáta na text Parujra Sevaka, v překladu z arménštiny Ludmilou Motalovou, byla napsána 29. srpna 1974 pro dva smíšené sbory, dva recitátory a soubor nástrojů (coro grande, coro picc, recitátor mužský a ženský hlas, ob2, corno ingl, fag2, arpa, piano, Baterria (a) xylofon, 4 templeblocks, 2 piatti sosp.(alto, tenore), gong (b), 4 bongos, tamburopicc-noc corda, senza c., sonagli (c) 3 tom - toms (s,a,t) Tamb. Rullante, Piatto sospeso-sopr, trianglo). Trvá 16 minut. Cyklus je v evidenci OSA.

 

In honorem vitae

Smíšené sbory se sóly na latinské básně Quintus Flaccus Horatius začal psát ještě v Čechách. 10. ledna 1975 první část Ne forte credas, 7. února 1975 Iam satis; Nunc est bibendum; Ehen, fugaces; Tu ne quasieris. Ke konečné verzi a čistopisu došlo 16. května 1975 v Londýně. Vydal Roberton. Premiéra proběhla v Anglii 21. března 1976 v podání London Chorale, dirigoval Antonín Tučapský. V ČSR je provedl poprvé 9. prosince 1976 Brněnský akademický sbor s Lubomírem Mátlem a v Praze 18. ledna 1986 Smíšený sbor ČKD Praha s Miroslavem Košlerem. Dále ji měli na repertoáru a provozovali: Amsterdam University, The Durham Singers (Richard Addison), Sinfonia Chorus (Newcastle-Alan Fearon), Vasari Singers (Jeremy Backhouse), Pražský filharmonický sbor (Jan Brych) a Bath Camerata (Nigel Perrin).

 

The Time of Christemas

Texty starých koled různých evropských národů zhudebnil 8. července 1975 pro smíšený sbor, sopránové a barytonové sólo, dvě zvonkohry, kytaru, tamburínu, bubínek, claves a tenor drum. Vydal E. C. Kerby. Jednotlivé koledy jsou: Come Sing and Dance; A Child is Born; Sing all Ye Shepherds; Balulalow; Let us Go to Bethlehem; Joseph and Mary; Make we Merry[12]. Skladatel měl původně v záměru cyklus rozšířit na deset koled, ale nakladatel Kerby ze zdravotních důvodů na snahu o rozšířené vydání nereagoval. Do cyklu měly být dále zařazeny: Infant Holly[13], Once, As I Remember[14], Up! Good Christen Folk[15]. G. R. Woodward anglická koleda SATB. Byla to první skladba, která byla vydána tiskem v zahraničí – E. C. Kerby-Kanada 1977 a rovněž první kompletní skladba, vytvořená v Anglii. „…byl jsem představen skladateli, který si poslechl moje nahrávky a slíbil, že něco i vydá tiskem. Současně si u mě objednal vánoční sborový cyklus. Bylo to ohromné povzbuzení…“[16]. Cyklus vyšel tiskem v Kanadě, Anglii, později u nás. Byl poprvé proveden na Illinoiské státní univerzitě 2. prosince 1975, britská premiéra proběhla 25. září 1976 v provedení London Chorale za řízení autora. Další tělesa, která toto dílo uvedla jsou: University Chamber Choir (Roy Wales) The King’s Singers, The South West Essex Choir (Donald Ray), Croydon Choral Society (James Gaddam), St. Michael’s Singers (Meredith Davies), London Chorale (David Coleman), Barnes Choir (Peter Geelhorn) The Ealing Choral Society (James Gaddam), Bath Camerata (Nigel Perrin).

 

Lauds

Na objednávku Warwick University napsal 17. září 1976 dva šestihlasé smíšené sbory (SSAATB) na básně moderního anglického básníka W. H. Audena. Skladatel využil určitých vokálních experimentů a různé sborové efekty, které vyžadují od zpěváků velkou muzikálnost, fantazii a pěveckou techniku. Jejich názvy jsou: If I could tell you, Lauds. Sbory trvají 13 minut, jsou v evidenci PRS a byly vydány Robertonem. Premiéra proběhla 20. února 1977 v Londýnském Purcell Room v provedení Warwick University Chamber Choir pod vedením Roy Wales.  V Praze byly poprvé provedeny 25. dubna 1982 ve Dvořákově síni Kühnovým smíšeným sborem Praha. Cyklus vysílala 26. června 1977 a 5. července 1977 BBC London. „Laudy nejsou lehké, ale kupodivu se hodně zpívaly. To byla jedna z prvních věcí, které jsem psal pro univerzitní sbor „Warwick University“ tehdy se hodně experimentovalo, i ve vokální sborové hudbě je všechno možné, já jsem říkal, že také dovedu experimentovat, dělal jsem to, co je lidskému hlasu blízké. Ne každá báseň by se hodila k tomuto experimentu. Tam je zrovna to Time time time…“[17]. Velkým propagátorem sborů se stal Roy Wales, který je uváděl s University Chamber Choir, BBS-Singers a London Chorale. Dalšími interprety byly: Kühnův smíšený sbor (Pavel Kühn), TCM Vocal Ensemble (Geoffrey Mitchall), Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice (Vlastimil Novák), Eric Sweeney Singers (Eric Sweeney). Bath camerata v čele s Nigel Perrinem provedla Laudy nejen v Británii, ale i na Jihlavském festivalu v roce 1998 a v Nymburku.

 

The Sacrifice

Kantátu pro smíšený sbor, barytonové sólo a varhany napsal 14. července 1977 na text George Herberta (1593-1633). Kantáta byla vydána 1981 E. C. Kerby Toronto a trvá 30 minut. Jednotlivé části jsou: Ah, all ye; My Own Apostle; Yet My Disciples Sleep; Solo: I Answer Nothing; Heark how they crie; Solo and Choir: And now; O All ye. Premiéra proběhla 22. května 1982 v London Wimblendon v provedení Manon Ensemble Royal Academy of Music. Mezi další tělesa, mající tuto skladbu v repertoáru patřily: BBC Northern Singers (Nicolas Cleobury), Finchley Chamber Choir (David Lardi), Kansas Bach Choir (Rod Walker), Ealing Choral Society (James Gaddam), London Orpheus Choir (James Gaddam), Bracknell Choral Society (Andreaw Wrillington), Bath Camerata (Nigel Perrin), Barnes Choral Society (Peter Gellhorn), The South West Essex Choir (David Temple).

 

Five Lenten Motets – Pět postních motet

Na památku výročí 10. let od úmrtí rodičů napsal 23. září 1977 smíšené sbory s názvy: Tristis est; Pater mi; Filiae Jerusalem; Eli, Eli; Pater meus. Cyklus trvá 11 minut a je vydán E. C. Kerby i Robertonem. Ve Dvou hymnických zpěvech záměrně používá citaci tohoto díla v části Milostivé léto. Premiéra proběhla v Anglii 15. června 1978 v Southwark Catedral London v provedení Morley College Choir pod vedením Michaela Graubarta. V předmluvě k vydanému notovému materiálu se můžeme dočíst: „Když na koncertě Základní umělecké školy ve Vyškově pod vedením Dr. Jíši dne 10. dubna 1992 zaznělo souborné provedení těchto Pěti velikonočních motet, bylo jasné, že se u nás objevil cyklus velmi závažného obsahu a významu. Je věnován památce rodičů autora a tím je tedy časově i místně lokalizován. Skladatel se narodil 27. března 1928 právě v blízkých Opatovicích a Vyškov byl jeho prvním městem, kde se setkal s hudebním životem. Bylo tedy symbolické uvědomovat si poselství skladby právě na koncertě zde. Skladba vyjadřuje základní myšlenky velikonočního martyria Krista. Jistě se najdou okamžiky v životě jedince (tedy i autora), jeho rodiny a konečně celé společnosti tohoto našeho pohnutého století, kdy jsme se spolu s Kristem cítili na těchto místech. Před slavnou velikonoční radostí je nutné projít všechna tato zastavení, a to bylo asi smyslem celého cyklu, jenž vychází z myšlenek Písma. Pro naprostou srozumitelnost autor připojil i citaci latinského textu spolu s novým českým překladem z roku 1975“.[18]

Postní moteta patří nejen mezi nejoblíbenější autorovu skladbu, ale stala se velmi oblíbenou i u různých českých i zahraničních pěveckých těles. Např.: Smíšený pěvecký sbor Štěbořice (K. Kostera), Vyškovský smíšený sbor (Antonín Jíša), Vysokoškolský pěvecký sbor ostravské univerzity (Lumír Pivovarský), Pražský smíšený sbor (Miroslav Košler), Ensemble Porta Musicae (Pavel Vacek), BAS (Jan Rozehnal), Moravian Madrigalist (Radek Dočkal), Trinity College Vocal Ensemble (Antonín Tučapský, Geoffrey Mitchell), Reading Phoenix Choir (Norman Morris), Birmingham Festival Choral Society (Jeremy Patterson), Wilmersdorfer Kammerchor (Christian Baehrens), Royal Leamington Spa Bach Choir (Walcohn Goldring), Maidenhead Chamber Choir (John Cottevill), Bath Camerata (Nigel Perrin), The Addison Group od Singers (David Wordsworth), Great Miss. Choral Society (John Cottevill), Manhattan High School Chamber Choir (Dan Commerford), Finchley Chamber Choir (David Lardi).

 

May Morning

Bylo napsáno 19. března 1978 jako objednávku „nějakého efektivního kousku“. Skladba je na text Johna Miltona v obsazení pro smíšený sbor (SSATB) a trvá 4 minuty. Premiéra byla 4. ledna 1978 v Londýnském Purcell Room v provedení London Chorale pod vedením Roy Wales.

 

Municipal Ayres

Na žádost The King’s Singers započal 30. června 1978 s kompozicí částmi Exeter a Slough. 17. srpna 1978 dokončil poslední část pro smíšený sbor (AATTBB) na poem Johna Betjemana. Jednotlivé části jsou: Henley-on thames; Exeter; Slough. Premiéra proběhla 29. ledna 1979 v Queen Elizabeth Hall, London v provedení The King’s Singers.

 

Missa Serena

Pro dva sbory, sopránové a barytonové sólo, varhany a symfonický orchestr napsal 20. srpna 1979 mši, kterou věnoval papeži Janu Pavlu II. 19. února 1987 upravil Sanctus pro dva sbory, sólisty a varhany. Benedictus přepracoval až po dvaceti letech 4. listopadu 1998. Klavírní výtah vydal v roce 2000 Roberton Publication. Jednotlivé části jsou: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei – Dona nobis pacem. Premiéra proběhla 26. března 1981 v Southwark Cathedral London v provedení: soprán-Beryl Tučapská, baryton-Bruce Kershaw, J. Taylor-varhany, Morley College Choir, Morley College Orchestra. „Jedno z vašich oratorií „Missa serena“ je věnováno papeži Janu Pavlu II. Proč právě jemu? Impulsem bylo jeho zvolení hlavou církve. Nadšení z toho, že papežem je Polák, tedy Slovan jako já, jsem se bez váhání rozhodl zkomponovat mši. A protože Jan Pavel II. je vždy prozářen zvláštním Božím světlem, zvolil jsem název Missa Serena tj. jasná či světlá. Partituru jsem zaslal papeži do Vatikánu a bylo mi potěšením dozvědět se, že jsem mu udělal radost“.[19]

 

Tři koledy

Měly být zařazeny do cyklu The Time of Christemas, ale nestalo se tak. 23. ledna 1980 napsal dvě koledy: Infant Holly pro ženský sbor (S MS A) na text staré polské koledy v anglickém překladu Edith M. Rees a Once, As I Remember pro smíšený sbor (SATB) na text italské koledy v anglickém překladu G. R. Woodwarda. Později následovala Up! Good Christen Folk, anglická koleda pro smíšený sbor na text G. R. Woodward.

Up! Good Christen Folk

Na slova G. R. Woodwarda napsal 8. února 1980 smíšený sbor s doprovodem dvou zvonkoher, kytary, tamburíny, claves a tenor drum.

 

Návrat

Smíšený sbor na vlastní text dokončil 29. června 1980 a věnoval PS v Štěbořicích, který jej provedl 22. února 1981 ve Štěbořicích u Opavy pod vedením Karla Kostěry.

 

Píseň o domově

30. března 1981 byla napsána píseň na slova Jana Zahradníčka pro smíšený sbor a věnována PS Ondráš v Novém Jičíně. Tato verze měla premiéru 30. října 1981 v Novém Jičíně v provedení PS Ondráš pod vedením Ervína Bártka. 17. dubna 1987 byla vypracována nová, jiná, zcela samostatná verze pro mužský sbor, která byla věnována PSMU.

 

Koleda

12. - 20. října 1982 upravil čtyři české koledy pro smíšený sbor a varhany a věnoval je James Gaddarn and Croydon Philharmonic Society. Cyklus byl do angličtiny přeložen Tonym V. Issacsem[20] a Beryl Tučapskou[21] a trvá 12 minut. Obsahuje koledy: The shepherd’s word (Poslouchejte, křesťané); Mary’s cradle song (Chtíc, aby spal); In the Name of Jesus (dej Bůh štěstí); Jesus Christ is Born (Narodil se Kristus Pán). 25. července 1985 cyklus rozšířil o další tři koledy. Rozšířený cyklus trvá 22 minut a byl vydán Robertonem . Jednotlivé části jsou: Gloria; On a narrow foothrath (Byla cesta, byla ušlapaná); The Shepherd’s Word (Poslouchejte křesťané); Mary’s cradle song (Chtíc, aby spal); Listen, listen (Poslechněte mně málo); In the name of Jesus (Dej Bůh štěstí); Jesus Christ is born (Narodil se Kristus Pán). K další kompletaci cyklu došlo 29. listopadu 1990. Tento cyklus byl věnován „starodávnému“ příteli Ervínu Bártkovi a jeho Novojickým zpěvákům. Jeho části jsou: Gloria; On a narrow Foothrath (Byla cesta, byla ušlapaná); Midnight (V půlnoční hodinu); The Stepherd’s Word (Poslouchejte křesťané); Listen, listen (Poslechněte mně málo); Mary’s cradle song (Chtíc, aby spal); Choir of Angels (Veselé vánoční hody); Oh, how wondrous (Jak jsi krásné); In the name of Jesus (Dej Bůh štěstí); Jesus Christ is born (Narodil se Kristus Pán).

 

Babí léto

29. dubna 1982 byla napsána skladba pro dívčí (ženský) sbor pod názvem Kolotoč. Tato byla 22. února 1986 přepsána pro smíšený sbor a zařazena do cyklu pod názvem Lunapark. Na verše Jana Skácela byly 22. února 1986 napsány celkem čtyři smíšené sbory: Cesta k nám, Mé léto, Kvetoucí alej, Lunapark. Cyklus získal 1988 druhou cenu v International soutěži, Tours Francie. Píseň Mé léto byla věnována pěveckému sboru Ondráš v Novém Jičíně, který ji premiéroval 6. března 1988. Cesta k nám byla věnována Zdenku Zouharovi. Vydala Edition A Cour Joie, Lyon, France, rozmnožila Unie českých pěveckých sborů.

 

Comoedia

Kantáta pro smíšený sbor, sopránové a barytonové sólo, žesťový kvintet (2 trubky, lesní roh, pozoun, tuba) byla napsána 1. října 1982 na středověký latinský text z „Cambridge Songs“ z 11. stol. Psáno pro Belgian Radio Choir. Skladba trvá 17 minut. Premiéra proběhla 7. ledna 1984 v Antverpách, dirigent Vic Nees.

 

Songs of Joy

Pro Durham Singers napsal 21. ledna 1983 cyklus smíšených sborů, který má části: Aubade (W. Davenant); Virtue (G. Herbert); Song (W. Blake); Memento (Ch. Causley). Premiéra proběhla 11. června 1983 v Durham City v provedení The Durham Singers pod vedením Richarda Addisona. Skladba trvá 18 minut.

 

Kohelet

První verze pod názvem Coheleth pochází z 17. dubna 1984 s podtitulem Tři latinské sbory pro smíšený sbor (Three Latin Choruses for mixed voices) na námět Bible (Kniha Kazatel). Tato verze má části: Vanitas; Omnia tempus habent; Oritur sol. Cyklus trval 12 minut. 15. září 1994 byl cyklus rozšířen o anglické básně E. S. Eliot zhudebněné pro soprán a varhany. Rozšířená verze má části: Vanitas; In my begining; Omnia tempus; On a Summer Midnight; Oritur sol. Cyklus trvá 30 minut. „To the memory of those who died in exile and of Henry Vaňha a citizen from Prague, who shared their fate“. Bude vydáno v Německu. Rozšíření o dvě části pro solo soprán a dedikaci doporučil Michael Voggenauer.

 

Bone Jesu

Na text Ignáce z Loyoly (Precatio Sancti Ignatii) napsal 30. ledna 1985 smíšený sbor. Jeho premiéra proběhla v chrámu Blahoslavené Panny Marie v Kroměříži 9. července 1988 při mši svaté u příležitosti primice Jiřího Sýkory. Skladba trvá 4 minuty. V roce 2002-2003 provedli Moravští madrigalisté pod vedením Radka Dočkala.

 

Three Romances

Na přání Roda Walkera a jeho Kansas State University Choir napsal 10. dubna 1985 tři smíšené sbory. Jednotlivé části jsou: I Saw Thee Weep (Lord Byron); Serenade (H. W. Longfellow); Music (P. B. Shelley).

 

Veni, Sancte Spiritus

Na objednávku Cork International Festival 1986 napsal 22. srpna 1985 sekvenci pro smíšený sbor na text přisuzovaný Stephenu Langtonovi (arcibiskup v Cantenbury). Sbor trvá 6 minut a byl vydán Robertonem. Premiéra proběhla 2. května 1986 v Corku (Irsko) na University College v rámci semináře o díle Dr. Antonína Tučapského. Účinkoval Smíšený sbor ČKD Praha pod vedením Miroslava Košlera.

 

Der Abend – Rilke

12. června 1986 byla napsána 5-ti minutová skladba na text Rainera Maria Rilkeho (narozen v Praze) pro smíšený sbor.

 

Drei kleine Chorlieder

Tři malé smíšené sbory na text Heinricha Heineho byly složeny 11. září 1987. Jednotlivé části jsou: Du bist eine Blume; Ein Fichtenbaum; Das Glück. Premiéra byla v Lemgu, v západním Německu, kde byl Tučapský na návštěvě koncertu svých skladeb. Sbory trvají 6 minut.

 

Under the Starry Sky – Pod hvězdným nebem

Na přání Reading Phoenix Choir napsal 26. května 1988 čtyři sbory na básně Kathleen Raine. Jednotlivé části jsou: The Lake; In Time; Nocturn; Angellus. Cyklus trvá 18 minut. Premiéra proběhla 1. července 1989 v Great Elm u Bristolu. Účinkovali Reading Phoenix Choir. Sbor patřil do repertoáru Reading Phoenix Choir (Norman Morris), John Bate Choir (John Bate), Finchley Chamber Choir (David Lardi) a Kühnův pěvecký sbor (Pavel Kühn).

 

Dva hymnické zpěvy

Na text J. A. Komenského spisku Polnice milostivého léta[22] byly 16. listopadu 1988 zkomponovány dva smíšené sbory, které byly 1989 odměněny v mezinárodní soutěži skladeb v Tours (Francie) první cenou. Milostivé léto používá záměrně citace hudebních motivů z Five Lenten Motets. Druhý zpěv je nazván Živ buď národe. Oba trvají 11 minut. Vydala Edition á Cour Joie, Lyon, France, rozmnožila Unie českých pěveckých sborů. Zpěvy zařadila do společného nácviku skladeb evropská organizace pěvců Europa Cantat v Táboře. 13. července 1990 je Antonín Tučapský nacvičil a řídil na mezinárodním soustředění pěvců v Táboře a dalšího dne v Praze. Milostivé léto bylo věnováno Vysokoškolskému pěveckému sboru Ostravské univerzity v Ostravě, který je premiéroval 14. března 1990 pod vedením Lumíra Pivovarského. Živ buď národe bylo věnováno Pěveckému sboru Ondráš a premiérováno v jejich podání 5. září 1989 v Novém Jičíně pod vedením E. Bártka. V listopadu 1989 byl natočen v rozhlase na gramofonovou desku. Sbory byly provedeny i zahraničními sbory jako např. Kammerkoor, nebo Kingston University Chamber Choir (John Bate).

 

Stabat Mater

Croydon Philharmonic Society požádala Tučapského o dodání reprezentační skladby k 76. výročí její koncertní činnosti. Tak vzniklo 22. prosince 1988 oratorium pro alt, baryton, smíšený sbor a symfonický orchestr. Skladba je psána na sekvenci ze 13. stol. Je to jedna z pěti sekvencí povolených Tridentským koncilem a byla určena k provozování na svátek Panny Marie sedmibolestné (15. září). Premiéra byla 18. listopadu 1989 v Londýně v provedení Croydon Philharmonic Society a London Orpheus Orchestra pod dirigentem Jamesem Gaddarnem. Při příležitosti premiéry díla byl autor jmenován čestným členem Croydon Philharmonic Society. Dílo již při premiéře silně zapůsobilo na posluchače a muselo být v příští sezóně opakováno. Od té doby se udržuje na koncertních programech ve Velké Británii i jiných zemích. V České republice bylo provedeno v roce 1993[23] v Brně, Ostravě, Opavě a Praze[24]. Bylo vydáno Robertonem. „Těžištěm mimořádného velikonočního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu (31. března ve Dvořákově síni) se stalo první pražské provedení oratoria Antonína Tučapského Stabat Mater. Autor, který byl u nás před svým odchodem do emigrace znám především jako přední český sbormistr, se stal v anglickém exilu už během sedmdesátých a osmdesátých let renomovaným skladatelem. Jeho Stabat Mater mělo v Londýně premiéru v roce 1989. Opožděné uvedení, které v Praze po dlouhém úsilí prosadil Miroslav Košler, představilo skladbu, která po mém soudu znamená nepochybný přínos do kontextu české vokálně-symfonické tvorby z druhé poloviny tohoto století: Tučapský použil v rámci rozšířené tonality v zásadě tradičních postupů a těžiště položil do znamenitě zvládnutého sborového partu. Oba hlasy sólové (altovou partii velmi pružně a kultivovaně zazpívala Pavla Aunická, barytonový part převzal zkušený Roman Janál) tvoří spíše doplněk ke sborovému masivu. Příjemně překvapila i neobyčejně pestrá orchestrace s hojným užitím bicích nástrojů. Nejcennější je ovšem prostá upřímnost autorské výpovědi, směřující logicky ke smírné katarzi, v níž vyznívá závěrečné Inflammatus. Jediným problémem díla se – alespoň po prvním poslechu – zdá být stavebné řešení, v němž poměrně rozsáhlé, hudebně velmi sdělné lyrické plochy nejsou ve zcela vyváženém vzájemném vztahu s partiemi jubilací. Celek však zapůsobil velice přesvědčivě, s málokdy slýchanou výrazovou intenzitou, na tom se ovšem vedle dobře hrajícího rozhlasového tělesa a obou zmíněných sólistů výrazně podílel Miroslavem Košlerem připravený Pražský smíšený sbor.

Českou premiéru Tučapského skladby lze chápat jako výzvu dramaturgům: oratorium by mělo být brzy zařazeno do některého z abonentních cyklů pražských orchestrů.“[25] Další tělesa se zabývala interpretací oratoria: John Bate Choir and Orchestra (John Bate); Bath Bach Choir (Nigel Perrin); Brimingham festival choral society (Jeremy Patterson); Brněnský filharmonický sbor (Petr Kolář), Janáčkova filharmonie Ostrava. „Byl jste spokojen s provedením Stabat Mater?  Bylo zvláštní a ojedinělé, už proto, že se uskutečnilo v krásné hukvaldské oboře pod otevřeným nebem, doposud jsem své dílo slyšel pouze v koncertních sálech nebo kostelích. Počasí nebylo ideální, hudební produkce byla dokonce přerušena, ale v okamžiku, kdy se housle i další nástroje dostávaly do vyšší tónové polohy, mraky se rozestoupily, jako by se otevřelo samo nebe, a vysvitlo sluníčko, což bylo nádherné.“[26]

 

The Seven Sorrows – Sedm smutků

Napsal 17. dubna 1989 na texty Teda Hughese pro smíšený sbor a housle. Bylo vydáno Robertonem, trvá 12 minut. O skladbě řekl: „Není to nic tragického, prostě je podzim, listí padá ze stromů, mlha a to jsou ty smutky. Léto je pryč. To je ten smíšený sbor a housle.“ Věnováno Bath Camerata, kteří ji provedli nejen ve Velké Británii, ale i na Jihlavském festivalu 27. června 1998, v Nymburku a 2003 na Festival 2003 England Somerset. Další sbory, které měly skladbu na repertoáru: English Concert Singers (Roy Wales), Middlesex Bach Choir (Mathew R. Power), BRT Choir (Peter Dejans).

 

Svatý Václav

Byl napsán 13. října 1989 pro smíšený sbor s varhanami na text J. V. Sládka. Sbor byl proveden 4. září 1994 na Jihlavském festivalu PS Ondráš, pod vedením Ervína Bártka.

 

Suscipe domine

Na latinský text Precatia Sancti Ignatii napsal 8. listopadu 1990 smíšený sbor.

 

Mary Magdalene

Na báseň z knihy Doktor Živago Borise Pasternaka byla 8. února 1991 napsána kantáta pro sopránové sólo, smíšený sbor a symfonický orchestr. V roce 2003 byla na žádost Miroslava Košlera vypracována úprava pro sólo, sbor a varhany. Skladba je vydána Robertonem. Anglický překlad zajistil Eugene M. Kayden, o český překlad se postaral Jan Zábrana. Skladba byla psána pro Bournemouth International Festival, na kterém ji 9. června 1991 premiérovala sopranistka Gillian Fisher, English Concert Singers, Bournemouth Sinfonietta choir, Bourmemouth Sinfonietta, pod taktovkou Roy Walese. Pražská premiéra proběhla 29. března 2000 ve Dvořákově síni Rudolfina v podání sopranistky Nao Higano, Pražského smíšeného sboru (Miroslav Košler) a SOČR pod taktovkou Petra Vronského. Premiéru varhanní verze provedl 4. - 5. října 2003 tentýž sbor pod vedením Miroslava Košlera v Lichtenštejnském paláci.

 

Der Abend – Schiller

26. srpna 1991 byla napsána 5-ti minutová skladba na text Friedricha Schillera pro smíšený sbor.

 

Čtyři baskické lidové písně

Pro smíšený sbor upravil v červnu 1993.

 

Missa Brevis

Pro smíšený sbor napsal 4. března 1994 13-ti minutovou mši. 9. března 1994 dopsal a doplnil Agnus Dei. Jednotlivé části jsou: Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei. Premiéra proběhla 2. října 1994 v Londýně pod vedením Peter Lea-Cox. U nás byla poprvé provedena 1. září 1995 na Jihlavském festivalu Komorním smíšeným sborem Trinitatis Kantori z Dánska.

 

Amo Ergo Sum

Na žádost Winchester Choir byla 22. ledna 1995 napsána skladba pro ženský (dětský) sbor a klavír na text Kathleen Raine. Skladby byla provedena, ale autorovi se nelíbila a 3. října 1997 ji přepracoval pro smíšený sbor a klavír. Věnováno Davidu Lardimu a Finchley Chamber Choir. Skladba trvá 11 minut. Tuto verzi vydal Roberton. Premiéra proběhla 27. května 1995 ve Winchester Cathedral v provedení Hampshire County Childern’s choir, pod vedením Davida Hill.

 

Návrat domů

Komponovaný pro smíšený sbor 27. června 1995. Začíná poetickým textem Vítězslava Nezvala: „Projíždím kvetoucí Hanou a pláču potichu, kapličky s Marii Pannou jsou plné šeříků…“. Trvá 3 minuty.

 

Odcházím

Smíšený sbor na báseň Jana Křesadla (vlastním jménem Václav Pinkava, psychiatr původem z Prahy, žijící v Anglii) napsal 25. srpna 1995.

 

Moravské ritornely

Čtyři smíšené sbory (SSATB) na básně Jana Skácela, komponované 2. února 1996 jsou pod názvy: Dávno, Elegie, Roviny, Potom. Byly premiérovány 7. listopadu 1996 v provedení Moravian quintet Brno (Hana Píšaříková, Lenka Turková, Jana Bučková, Vladimír Richter, Roman Válek).

 

Three Earnest Choruses

Napsal 30. května 1996 pro smíšený sbor a klavír na poem Siegfrieda Sassona. Cyklus trvá 15 minut. Jednotlivé části jsou: A Chord, Unfoldment, A Prayer to time.

 

Nunc Dimittis

Byla zkomponována 27. ledna 1998 pro smíšený sbor a violu. Později přepracována s klavírem.

 

Magnificat

Na latinský text Evangelia Svatého Lukáše bylo napsáno 4. února 1998 pro smíšený sbor a violu. Později přepracována s klavírem.

 

Svatý Cyril a Metoděj

30. dubna 1998 byl instrumentován Svatý Cyril a Metoděj z Českých vigilií pro smíšený sbor, dvě trubky, dva pozouny a tubu.

 

Moje matka

Kantáta pro smíšený sbor, harfu a varhany byla dokončena 8. ledna 1999 na báseň Otokara Březiny. Kantáta trvá 17 minut. Premiéra proběhla 4. června v Opavě v provedení Pěveckého sdružení slezských učitelek (Petr Škarohlíd) a PS Křížkovský (Karel Holeš).

 

Te Deum

První verzi pro smíšený sbor a varhany (event. klavír) napsal 10. června 1999. Verze byla věnována Brimingham Choral Society. Kantátu instrumentoval 21. června 1999 pro smíšený sbor a symfonický orchestr. Vydal Roberton. Premiéra proběhla na prestižním festivalu 8. dubna 2000 v Brmingham, v provedení Brmingham Festival Choral Society BFCS, pod vedením Jeremy Patterson. Česká premiéra proběhla 16. října 2000 v pražském Rudolfinu. „Napsal jsem ji na objednávku Choral Society of Birmingham u příležitosti jejího stopadesátého výročí trvání. Dali mi časový limit, dvanáct minut, a obsazení – velký symfonický orchestr a smíšený sbor. Navrhl jsem právě tuto středověkou sekvenci Te Deum laudamus a oni tím byli nadšeni. Také od prvních zkoušek mi dali vědět, jak se jim má skladba dobře zpívá. Premiéra byla v Birminghamské katedrále 8. dubna 2000. Mimochodem – jde o stejnou společnost, jaká zhruba před stodvaceti lety uvedla do Anglie poprvé Dvořákovo Stabat Mater. Takže jsem vlastně druhý Antonín, který se objevil na seznamu skladatelů této společnosti. Když jsem se před rokem setkal s Miroslavem Košlerem, řekl jsem mu o svém novém díle a on okamžitě projevil zájem uvést je v Praze. Museli jsme ale počkat až na anglickou premiéru.“[27]

 

Five Psalms – Pět žalmů

Pro Vlastislava Nováka v Pardubicích složil 22. července 1999 Tres Psalmi pro smíšený sbor (SATB). Byly to: Levavi(120), De profundis(129) a Lauda(145). Cyklus rozšířil 15. března 2000 o čtvrtý žalm Afferte Domino(28) a 16. listopadu 2000 jej doplnil pátým žalmem Caeli enarrant(18). Text je v latinském jazyce, celkové trvání je 14 minut. Cyklus vydal Roberton Publications.

 

Vyškovečku, Vyškove

Napsal 1. května 2001 pro mužský a smíšený sbor na texty lidových písní. Jednotlivé části: Vyškovečku, Vyškove (věnováno PSMU); Nad Slavíkovice (SATB); Vyškovečku (TTBB); Vandrovalo děvče (SATB a TTBB). Bylo uvedeno 16. listopadu 2002 ve Vyškově v provedení PSMU a Vyškovského smíšeného sboru pod vedením Lubomíra Mátla a Filipa Macka.

 

České vigilie

Jsou psány v rozmezí roků 1989 až 2001 pro smíšený sbor a varhany na text Karla Schulze. Celkové trvání je 48 minut. Vydalo Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří. Ve vydané sbírce chybí Svatý Prokop, později však byl dokomponován. Připravuje se nové vydání. Jednotlivé části jsou: Svatí Cyril a Metoděj (17. července 1996); Svatá Ludmila (3. září 1997); Svatý Václav (na slova J. V. Sládka), Svatý Vojtěch (3. dubna 1997 s barytonovým sólem); Svatá Anežka (19. srpna 1997); Svatá Zdislava (10. května 1995); Svatý Jan Nepomucký (27. srpna 1997); Svatý Jan Sarkander (20. dubna 1994 -text volně podle Karla Schulze); Svatý Prokop (14. prosince 2001). 30. dubna 1998 byl instrumentován Svatý Cyril a Metoděj pro smíšený sbor, dvě trubky, dva pozouny a tubu.

 

Little Christmas Music

Pro Croydon Philharmonic Society napsal 2. června 2003 koledy pro smíšený sbor, dětský sbor a varhany. Jednotlivé části jsou: Silver Bells (Anglická koleda na text Hamish Hendry pro SATB, děti a varhany); Song (Anglická koleda na text H.N. Mangham pro SATB a varhany); Omnis mundus (Česká koleda v latinském jazyce pro děti a varhany); Christmas night (Anglická koleda na text B. E. Milner pro SATB a varhany), Dies est laetiliae (Česká koleda v latinském jazyce pro dětský dvojhlas a varhany). Cyklus trvá 12 minut.

 

Zpíváno z dálky

Pět smíšených sborů na verše Jana Křesadla napsal 14. července 2003. Jednotlivé části jsou: Odcházím, Podzimní, Samota v polích, Východ slunce, To nebyl já.

 

Moravo líbezná

6. ledna 2004 dokončil smíšený sbor na slova Jaroslava Seiferta. 20. února 2004 jej upravil pro mužský sbor.

 

Dies Irae

Kantáta pro smíšený sbor, žesťový kvintet (dvě trubky, lesní roh, pozoun, tuba) a bicí nástroje (1 hráč), činely. Dokončeno 3. září 2004. Vydavatel žádal od Tučapského pouze Dies Irae, nikoli celé Requiem. A požadoval délku cca 30 minut, což skladatel dodržel. Skladatel uvádí, že skladbu napsal z vnitřních pohnutek, po zhlédnutí Requiem Verdiho v Praze.

 

Stadt im Herbs

Smíšený sbor, který napsal 9. března 2005. Psáno pro nadšeného učitele a autora textu, Martina Cutze, žijícího v Lemgo (západní Německo).

 

Missa in Sol

Napsal mši 9. prosince 2005 pro smíšený sbor a varhany. Skladba byla premiérována Pražským smíšeným sborem pod vedením Miroslava Košlera.

 

Salve Regina

 V roce 2005 napsal skladbu pro smíšený sbor a smyčcový orchestr.

 

Zpěv radosti

Skladba dokončena 1. dubna 2006. Určena pro smíšený sbor, dětský sbor a varhany. V roce 2007 byla v Opavě premiéra. Částečně byla komponována na český text a z části na slova textu žalmů z Bible.

 

Ave Maria

Skladba pro smíšený sbor napsaná 12. července 2006. Na latinský text.

 

Jubilate, laudate

Kantáta pro smíšený sbor a orchestr, která byla dokončena 12. listopadu 2006. Skladba určená pro festival vokální tvorby v Jihlavě. Premiérováno v Jihlavě. Na latinský text.

 

Svatý Michaeli

Skladba dokončena 21. března 2007. Na popud Michaela Korbičky. Jedná se o prozaický text-zhudebněná modlitba ke svatému Michaeli. Na biblický text.

 

Pět sborů

Cyklus původně čtyř, později pěti sborů na latinské texty. Čtyři části dokončeny 5. června 2007. Celý cyklus byl uzavřen 23. srpna 2007. Cyklus má tyto části: O vos omnes; Confitemini Domino; Crede Deo; Benedictus vir; Jubulate Deo. Latinský text.

 

S anděly se radujme

Skladba určená pro smíšený sbor, dva klarinety, hoboj, dvě trubky, varhany, tympány a smyčce na lidové texty z Jihlavska. Jedná se o druh mše, malá vánoční muzika. Dokončena 10. září 2007.

 

Let Us Celebrate          

V roce 2008 napsal smíšený sbor na text K. A. Walkera. Psáno pro Reading Phoenix Choir k jejich jubileu - 40 let trvání.

 

Hodie

V roce 2008 napsal tři latinské smíšené sbory pro vánoční dobu. S částmi: Gloria, Natus est, Hodie.

 

Čtyři smíšené sbory           

28. 10. 2009 dokončil čtyři smíšené sbory. Podzim na text Františka Halase, Moravo líbezná a Píseň o rodné zemi na text Jaroslava Seiferta, Divoké kačeny na text Oldřicha Mikuláška.

 

Laudes

2. 1. 2010 dokončil pět snadných sborů pro smíšený sbor na latinské texty. Exaltabo te, Crucem tuam, Ubi caritas, Gaudete iusti, Alleluia.

 

Anima Christi, Suscipe Domine

4. 6. 2010 dokončil dva sbory pro smíšený sbor na latinské texty - slova Precatio St. Ignatii - modlitby sv. Ignace.